Peking

Samozřejmě když jsem konečně pořádně zabral, nastal čas vstávat. Špunty do uší byly výborný nápad, ale chtělo to ještě něco přes oči. Venku byla poušť.

Před přistáním jsme neviděli Zeď, ale oblétali jsme celý Peking. Letiště PEK je nádherné! Po imigračním sjme vláčkem bez řidiče (já vpředu) dojeli pro kufry a společně našli Silvii, která čekala až za špalírem ostatních "cedulářů".

Cestou do hotelu jsme dostali základní info o Číně i Pekingu. Hotel je fajn, i když celkem zašlý.
Pak jsme vyrazili na náměstí Tian'anmen, ale bylo zavřené. Místo toho sjme prolezli nákupní bulvár (Lenovo store, pak dumplings + voda z nich na pití) a následně kolem uzavírek skrz bránu Nebeského klidu (s portrétem MaoCeTunga) do Zakázaného města.

Popravdě, moc mě nenadchlo. Vím, jsem Kulturbarbar, ale přišlo mit otakové furt na jedno brdo. Až závěrečná zahrada s nádhrenými cypřišeni a skálami byla krásná.

Pokračovali jsme na "Buddhovu" vyhlídku, která byla super, ale peking je jinak celkem škaredý. Měli jsme kliku na počasí, vidět toho bylo hodně. Nahnal nás tam Číňan na čajový obřad (20Y -> 10Y -> grátis), což ale byla jen prodejní akce. Nikdo si nic nekoupil, takže byli "namosúrený".

Večeře byla výtečná, hlavně smažená vejce(?) a sladné smažené těsto s "Jesenkou". Pekingská kachna mě neoslovila, ale byl jí kotel. Do hotelu jsme došli po svých (15 min).